Na jednu stranu, než se přejde plně na elekromobilitu, tak bude muset samozřejmě vzniknout taková infrastruktura, aby to fungovalo, a to bez vážnějších problémů. Tedy tak, jako funguje dnešní infrastruktura pro dopravu se spalovacími motory. To znamená výroba, prodej, cena, dobíjení, likvidita. Bez toho je elektromobilita samozřejmě blbost.
Na druhou stranu, mít strach o to, že už se na věky věků, sníží dopravní obslužnost, dostupnost dopravních prostředků, že budou po silnicích a cestách milióny vraků, že zkolabuje záchranný systém, veřejná doprava, zásobování. Že šťastní vlastníci aut, zkončí jízdu někde v půlce, v polích, a budou muset dojít pěšky, a že bude každodenní blaskout na planetě. Je hodně hloupá představa.
Víte, i dnes známá spalovací auta, byla zpočátku tak drahá, že si je mohl dovolit koupit málokdo. Na vesnicích neměl auto prakticky nikdo, a ve městech jen velmi bohatí lidé. A infrastruktura prakticky žádná. Pumpy byli v podstatě jen u výrobců nebo prodejců aut. A majitelé si museli nejen natankovat nádrž, ale koupit dostatek benzínu do kanystrů, protože další pumpa mohla být třeba o 200 km dál, v dalším městě, nebo u dalšího prodejce. To samozřejmě platí pro 19st až ranný počátek 20st.
Rozmach dopravy mohl přijít až po rozmachu infrastruktury, tedy hlavně pump. A samozřejmě i snížení ceny. Která byla možná ne proto, že si výrobci a prodejci řekli, tak aby to šlo na odbyt, tak snížíme cenu. Ale proto, že se začalo vyrábět víc aut. Tak že, eletroaut se rozhodně nemusíme obávat. Protože než se na ně plně přejde, tak už dávno bude vyřešena infrastruktura a výroba a prodej. Čímž se nebezpečí kolapsu a cenové nedostupnosti, rozhodně bát nemusíme.
